Rozhovor s Alešem Brisceinem, protagonistou tenorových rolí na Poctě Jarmile Novotné 2017

Jeden z našich nejžádanějších tenoristů s bohatou zahraniční působností, Aleš Briscein přislíbil svou účast na Poctě Jarmile Novotné 2017 v roli Dona Ottavia v Mozartově veleúspěšné opeře Don Giovanni a v duetech s Adamem Plachetkou i Kateřinou Kněžíkovou jako Jeník v Prodané nevěstě. Pro Dona Ottavia si záměrně vybral árii, na kterou si publikum moc často nepřijde… 

Právě si připomínáme 110. výročí narození Jarmily Novotné. Jak vnímáte odkaz, který nám zanechala? Čím vás jako osobnost inspiruje?
Jarmila Novotná byla i žačkou Emy Destinové. Obě dvě zanechaly nezapomenutelnou stopu během svého působení v Metropolitní opeře a dalších světových scénách. Ač pocházela ze skromných poměrů, tak svůj talent dokázala vlastní pílí rozvinout do pozice respektované zpěvačky, která reprezentovala českou kulturu po celém světě. Kdo dlouhodobě působí mimo svoji vlast, tak ví, jak je to mnohdy bolestné a nesnadné. Je příznačné, že vzpomínkové koncerty probíhají právě na krásném zámku Liteň, kde se Jarmila Novotná cítila šťastná.

Ke které z rolí, jež během galavečera k oslavě narození Jarmily Novotné zazní, máte nejblíž a proč? Případně na kterou z nich se nejvíce těšíte?
Jako narozeninový dárek ke 110. výročí narození Jarmily Novotné zazní například árie z opery W. A. Mozarta Don Giovanni. Sama zpěvačka byla skvělou Donnou Elvírou, a proto je logické, že tato opera v programu zazní. Árie Dona Ottavia – Della sua pace, kterou jsem si vybral do programu, se většinou v inscenacích škrtá a posluchači tím pádem nemají možnost tuto árii běžně slyšet. Určitě se těším na moji oblíbenou Prodanou nevěstu, ze které zazní dueta s Mařenkou a také s Kecalem.

Máte již zkušenost se společným vystoupením s některým z kolegů či orchestrem podzimního gala? Při jaké příležitosti to bylo a jak vzpomínáte na vaši spolupráci?
S panem dirigentem Ondrejem Lenárdem a orchestrem SOČR jsem nedávno nahrával v Rozhlase české a světové árie. Je to velmi zkušený a renomovaný dirigent s velmi výrazným citem pro doprovod zpěváků. Katka Kněžíková je mojí partnerkou v nedávno uvedené opeře Romeo a Julie Ch. Gounoda v ND Praha a s Adamem Plachetkou nás pojí společné účinkování v opeře G. Donizettiho Nápoj lásky. Oba dva jsou velmi výraznými osobnostmi české i světové opery a těším se s nimi na koncertní spolupráci.

Co byste vzkázal posluchačům koncertu, ať už přítomným ve Dvořákově síni nebo těm u přijímačů ČRo Vltava, kteří jej rovněž uslyší?
Jsem velmi rád, že budou mít jak diváci v sále, tak i rozhlasoví posluchači možnost si tuto kulturní událost připomenout, a tím vzdát hold této výjimečné kulturní osobnosti. Divákům ve Dvořákově síni bych popřál krásný kulturní zážitek a posluchačům na vlnách ČRo Vltava ničím nerušený poslech.

Jakou jednu větu byste vyslovil na adresu Jarmily Novotné?
Jarmila Novotná byla a vždy bude velkou inspirací pro mnoho adeptů operního umění.

Jaké jsou vaše nejbližší pracovní plány a jak jste strávil prázdniny?
Působil jsem na otáčivém hledišti v Českém Krumlově, kde se opakovala úspěšná inscenace z minulých let – Dvořákova Rusalka. Od 1. září mi začíná zkouškový proces ve Vídni. V Theatre an der Wien mě čeká part Tamburmajora v Bergově Vojckovi v režii Roberta Carsena. Po tomto projektu mě čekají představení na domácích jevištích a také galakoncert k narozeninám Jarmily Novotné. A pak v listopadu letím do čínské Šanghaje, kde vytvořím roli Gregora v Janáčkově Věci Makropulos. V prosinci bych měl absolvovat zájezd s Prodanou nevěstou do Švýcarska. Jedna z domácích premiér by měla být v Ostravě. Nastuduji tam roli Andreje v Šostakovičově Lady Macbeth. Na jaře mě čeká další série představení v Komische Oper Berlin, kde se na repertoár vrací inscenace Eugena Oněgina a mé oblíbené role Lenského. Na brněnském festivalu budu zpívat tenorový part v Janáčkově Glagolské mši a od dubna mě čeká spolupráce na nové inscenaci Janáčkova Mrtvého domu v Bavorské státní opeře za hudebního nastudování Simone Younga, kde poprvé zazpívám part Luky Kuzmiče. Náročnou sezonu bych měl symbolicky zakončit v Národním divadle Praha novou inscenací Libuše.