Jak vás ovlivnila či obohatila dosavadní zkušenost s účastí na pěveckých kurzech v Litni v korepetitorské profesi?
Korepetitorské povolání je krásné v tom, že vlastně nikdy nekončí. Nikdy nemůžete jako korepetitor říci: ‚Tak a teď jsem hotov a umím vše.‘ Vždy se jedná o partnerství (někdy dlouhodobé, jindy příležitostné), ve kterém se obě strany vzájemně od sebe učí, sdílí emoce i zkušenosti a pohled na hudbu. V tomto ohledu je práce se studenty zpěvu mnohem „dobrodružnější“ než se zkušenými pěvci, protože jejich reakce i schopnosti hudební a mimohudební komunikace jsou daleko „ryzejší“ a neobroušené uměleckou praxí.
Čím vás liteňské kurzy motivují k opětovné účasti?
Je to právě ten umělecký kvas a mnohdy i mílové kroky, které někteří mimořádně talentovaní frekventanti urazí za pár dní pod vedením Katky Kněžíkové, Adama Plachetky či Markéty Cukrové, kteří jsou zároveň i dalším velkým důvodem, proč se do Litně tak rád vracím.
Zámecký areál se svým geniem loci je silně spjat s pěvkyní Jarmilou Novotnou, jejíž 110. výročí narození si letos připomínáme. Čím vás její osobnost inspiruje?
Osobnost Jarmily Novotné motivuje zejména naše frekventanty, pro které může být zdrojem inspirace a sebedůvěry v cestě za uměleckým růstem a odhodláním neklást si malé cíle.
Čím je pro vás podstatný či přínosný závěrečný koncert pěveckých kurzů?
Závěrečný koncert je vždy zajímavou zkušeností pro všechny zúčastněné a je zajímavé pozorovat, jakým způsobem frekventanti tuto zátěžovou část kurzů zvládnou. A vždy velmi kvitujeme, že naprostá většina účastníků opouští své zaběhané stereotypy, které jim fungují, a riskují i před publikem a zkouší zapracovat do svého projevu naprostou většinu toho, co se za těch několik málo dnů naučili. Atmosféra koncertů má vždy naprosto nezaměnitelnou atmosféru, která je ovlivněna jak vzájemnou důvěrou, která se mezi námi během té doby vytvoří, tak neskutečným zápalem mladých pěvců a pěvkyň a v neposlední řadě již zmíněným, zcela výjimečným geniem loci liteňského zámku.