Jarmila Novotná (1907–1994) přišla do Litně po svatbě s dědicem panství Jiřím Daubkem v r. 1931. Mladý pár dostal k obývání pokoje v budově, které se říká Čechovna podle českého básníka a prozaika Svatopluka Čecha (1847-1908), který zde žil v 50. letech 19. století s otcem, správcem hospodářství.
Liteň se pro Jarmilu stala domovem a vždy se sem ráda vracela. Za manželi Daubkovými do Litně jezdily zástupy jejich přátel – aristokratických známých rodiny Daubků (Cecilia a Leopold Sternbergovi, Mitrowsky, Lobkovicové), jako doma tu byl Jan Masaryk a dveře si tu pochopitelně podávali i umělečtí spolupracovníci Jarmily (dirigent Victor de Sabata, pianista Alfred Holeček a další).
Idyla netrvala dlouho. Daubkovi již se dvěma malými dětmi (dcera Jarmila se narodila v r. 1932 a syn Jiří v r. 1938) museli opustit republiku kvůli nástupu fašismu. Po roce 1945 bylo panství, zdevastované Rudou armádou, znárodněno. Rodina se mohla vrátit až v červnu 1947 po mnoha intervencích v nejvyšších kruzích. Jeden z prvních, kdo přijel na návštěvu, byl rodinný přítel Jan Masaryk. Po únoru 1948 rodina přišla o domov – a s ním o veškerý majetek – znovu. Z Daubkových se stali vyhnanci a panství dál chátralo.
Domů se Daubkovi podívali během krátké návštěvy vlasti v roce 1972. V roce 1987 zde Jarmila uložila urnu svého manžela Jiřího. V místním kostele nechala pokřtít svou vnučku Tatianu, dceru syna Jiřího. V roce 1994 spočinul v liteňské hrobce i její popel.